Masožravé neboli karnivorní rostliny, které „loví“ drobný hmyz a pyšní se rozmanitými barvami i tvary, je možné pěstovat i doma. Nejenže vás nechají nahlédnout, jak vypadá takové přírodní drama, ale v interiéru se zcela jistě stanou středem pozornosti.
PÉČE O MASOŽRAVKY
Rosnatky a špirlice jsou vhodné i pro začátečníky. Mucholapka je trochu náročnější. Láčkovky, které potřebují celý rok vyšší teplotu a stálou vzdušnou vlhkost, pro zkušenější pěstitele.
- Ideálním substrátem je směs rašeliny a hrubého křemičitého písku nebo perlitu v poměru 2 : 1. Substrát musí být stále vlhký. Doporučuje se pod květináč umístit misku s nízkou, ale stálou hladinou vody.
- Kořeny nesmějí v žádném případě vyschnout, proto potřebují dostatečně zalévat. Nemají rády tvrdou vodu a chlór, proto mnohem raději zalévejte dešťovou, rybniční nebo destilovanou vodou, případně dobře odstátou nebo převařenou vodou z vodovodu. Nemůžete-li rostlině zaručit dostatek světla v chladnějším prostředí, omezte jí zálivku, přičemž substrát musí zůstat stále vlhký.
Foto: archiv redakce
- Dobře se jim bude dařit v zakrytém akváriu či pokojovém skleníku. Důležitý je především dostatek světla, ideálně na jižně či západně orientovaném okně. V zimě je lze přisvětlovat speciálními zářivkami. V létě jim prospěje umístění venku na slunci a čerstvý vzduch.
- Masožravky zvládají teploty od 5 do 35 °C, ale třeba láčkovky potřebují celý rok teplotu nad 20 °C. Pro zazimování jsou ideálním stanovištěm zasklené balkony či jiný světlý prostor s teplotou do 15 °C, nevadí jim ani poklesy teploty k nule. Při nižších teplotách rostliny téměř úplně zatáhnou, při vyšších pouze zastaví růst a odumřou starší listy.
KRMIT, ČI NEKRMIT?
V první řadě je potřeba si uvědomit, že živá potrava není pro masožravky to nejdůležitější, protože jsou schopné fotosyntézy, získávají živiny z půdy stejně jako „normální“ rostliny. Živočišná kořist představuje pouze jakýsi doplněk stravy, který si rostlina dokáže opatřit sama bez cizí pomoci, proto krmení není nutné. Pokud si přece jen chcete dopřát podívanou, krmte maximálně jednou týdně jedním kusem hmyzu. Větší množství kořisti může začít v rostlině zahnívat a poškozovat ji.
Foto: archiv redakce
ROSNATKA
Drobná rostlina získala svůj název díky atraktivnímu vzhledu, vypadá totiž, jako by se na ní třpytily kapky rosy. Vyznačuje se žláznatými brvami s lákavou vůní a lepkavými kapičkami, na které se drobný hmyz přilepí a sekret následně své oběti ucpe dýchací otvory. Některé druhy rosnatek svoji kořist poté obtočí svým listem.
Foto: archiv redakce
LÁČKOVKA
Poznáte ji podle toho, že jí na konci dlouhých listových řapíků visí rafinované lapací konvičky různých tvarů, velikostí a intenzity zabarvení. Dokáže lapit i větší členovce jako například mouchy masařky, pavouky, vosy a jiný bodavý hmyz. Láčkovky potřebují stálou vzdušnou vlhkost nad 60 %. Při nižší vlhkosti netvoří pasti.
ŠPIRLICE
Její listy tvoří speciální lapací orgány, tzv. láčky, pomocí nichž chytá drobný hmyz, ale i velké mouchy. Trubkovité láčky, které tvoří celou plochu listu, bývají různě zbarveny. Hmyz, který špirlice naláká, spadne do láčky, kde se utopí v trávicí tekutině a je pozvolna stráven.
Foto: archiv redakce
MUCHOLAPKA
Oblíbená rostlina s rafinovanými sklapovacími listy, jejichž svírací čepele vypadají jako zoubky. Jakmile do nich zabloudí moucha, pavouk, mravenec, ale i létající hmyz, podráždí citlivé štětiny uvnitř a listová past rychlým pohybem zaklapne (uvádí se, že to může trvat pouhou půl vteřinu).
