Když jsem se na Youtube upřímně pobavila u Austrálie od „blbé blondýny“, ještě jsem netušila, že mi za týden při náhodném setkání kývne na rozhovor, ale tentokrát v kůži Ivy Pazderkové. Byla v trysku, a tak si ochoty vážím dvojnásob.
Je pro vás to, jak bydlíte, důležité, nebo přikládáte váhu spíš tomu, s kým bydlíte?
Je to pro mě obrovsky důležité. Skoro celý dospělý život jsem z různých komplikovaných důvodů bydlela na místě, které jsem neměla ráda, kde jsem byla vyloženě nešťastná. Ani to, že jsem tam bydlela s milovaným člověkem, na tom moc nezměnilo. Koneckonců, taky tam nebyl šťastný. Denně mě užíralo, že se vracím právě tam, když by bylo tolik jiných možností, jak bydlet. Až loni jsme se konečně přestěhovali a ta obrovská úleva a štěstí nelze ani popsat.
Co pro vás znamená slovo „domov“?
Bezpečné, láskyplné místo, kam se člověk rád vrací, kde si může uvařit čaj, zachumlat se do deky a číst si knížku.
Jaký styl bydlení se vám líbí a jak se to shoduje s tím, co máte doma?
Miluju jednoduchost, bytový design 50. až 80. let, především brusel, japonský styl i industriální kousky. A vestavěné skříně v chodbě jsou ten nejgeniálnější vynález. Nemám ráda velké množství nábytku. Raději méně kousků, zato krásných. A to se zcela shoduje s tím, co máme s přítelem doma.
Máte nějaké oblíbené značky nábytku a obchody, kam pro nábytek a doplňky míříte?
Vždy jsem milovala antiky, především ty u vesnic ve stodolách, tam najdete poklady. Většinou jsem kontakt našla během slídění na Aukro.cz. Ale pokud mám opravdu doporučit obchod s nábytkem, tak absolutně nejlepší, nejstylovější a jedinečný je Nanovo. Nejenže renovují starší nábytek, ale vyrábějí nové kusy legendárních kousků dle původních návrhů ve spolupráci s jejich autory. Například i já mám od nich novou překrásnou komodu, kterou pan Jiří Jiroutek navrhnul pro EXPO 58. A mám ji od něj podepsanou, což z ní dělá naprosto unikátní kousek.
Shodnete se s partnerem na vkusu bydlení?
Naštěstí ano. A je velmi tolerantní a nechává to především na mně.
Která místnost je pro vás doma nejdůležitější a proč?
Nevím, jestli to dokážu říct. Obývák s kuchyní a jídelnou máme v jedné velké místnosti a tam především žijeme, když už jsme výjimečně doma, a ne v práci... Tam vařím, tam si povídáme, plánujeme, jíme, koukáme na filmy, čteme, mlčíme. Taky máme veliký balkón, kde aspoň malinko zahradničím a pěstuji pouze jedlé věci, kde mám malý kompost, kde sedáváme a koukáme na řeku. Ale stejně důležitá je i naše „japonská“ minimalistická ložnice, kde najdete jen jeden noční stolek, „sluhu“ na oblečení a veliký tvrdý futon na dvou tatami, na kterém spíme. Dobrý spánek a odpočinek je pro nás opravdu zásadní. Ale stejně tak naše koupelna, bílá, čistá a poprvé v mém životě i velká a krásná. I pracovna je důležitá.
Jste obětí nějakých domácích rituálů?
Jsme obětí našich dvou koček Šklíby a Blešky. Takže bez robotického vysavače se neobejdeme a nejčastější rituál je odchlupování...
Vlastníte nějaký kus nábytku nebo doplněk, který s vámi putuje a vždycky bude?
Těch je víc. Určitě zmíněná komoda pana Jiroutka navržená v roce 1958, taky dřevěná ohýbaná dělicí stěna z 60. až 70. let, chromovaná pohovka z 50. let nebo stůl a industriální židle z 30. let. A kdyby vůbec nic, tak futon a tatami určitě.
Přikládáte doma věcem velkou důležitost, nebo je přirozená patina věcí vítaná?
Vzhledem k tomu, že mám doma především retro kousky, tak se o ně starám, aby míra patiny zůstala stylová.
Dokázala byste žít v nějaké cizí zemi?
Ano, určitě, a byla by to jakákoliv severská země, USA, Kanada, Japonsko, Austrálie.
Co domácí mazlíčci, máte doma nějaké a jak dalece jim ustupujete?
Jak jsem zmínila, máme kočky Šklíbu, které je 17 let, a Blešku, které je 16 let. Takže bych spíše řekla, že nás obě tolerují ve svém bytě, protože jim dáváme jíst a pít a nonstop je mazlíme, když jsme doma. Sloužíme jim jako matrace, hračky, sluhové.
Zvládnete si doma tu a tam něco opravit, či dokonce něco vyrobit?
Ano. Vždycky jsem byla kutil po tátovi. Zvládnu toho dost, od vrtání a tapetování až po výrobu poliček nebo ocelových držáků do zdi, právě na ohýbanou stěnu.
Měla byste nějaký „bydlící“ vzkaz pro čtenáře?
Kde a jak bydlíte, je důležitější, než se zdá. A lépe mít méně předmětů a více radosti a užitku z nich než naopak.
***
IVA PAZDERKOVÁ
Herečka
Hraji v Hudebním divadle Karlín v Sestře v akci, v Addams Family a v Jak se dělá muzikál, v Divadle Na Fidlovačce v Pravdě a Ženách na pokraji nervového zhroucení, ve Studiu DVA ve hře Třetí prst na levé ruce a budu tamtéž od dubna v režii Evy Holubové zkoušet Revizora.
FOTO: IVA PAZDERKOVÁ
