Z rozhovoru se zakladatelkou Vobrousku Natálií bylo cítit, že podnikání pro ni není jen čistě byznys, ale i jak moc si je vědoma toho, že nebýt včel, její výrobky by nikdy nemohly vzniknout. I proto má její podnikání značný přesah v tom, že se snaží včelám v jiné podobě vracet to, co si od nich bere, a šířit tuto myšlenku dál nejen mezi své zákazníky. Více takových podnikatelů, kterým nejde nefandit!
Kde se vzala myšlenka vyrábět právě voskované ubrousky?
Při putování napříč Novým Zélandem, kam jsme s manželem na rok odcestovali, jsme se seznámili se včelařem, který se živil výrobou manukového medu a ubrousků z včelího vosku. Bydleli jsme v obytné dodávce a neustále řešili, jak uskladňovat potraviny. Dva ubrousky jsem si od něj koupila a moje nadšení neznalo mezí. Po návratu do Čech jsem je ukazovala kamarádům, kteří projevili stejné nadšení jako já, a tak jsem si řekla, že je zkusím vyrobit sama. S první várkou jsem šla na jarmark, kde jsem zaznamenala velmi kladné ohlasy, což byl první impuls, kdy jsem si řekla, že by to mohlo jít. Zároveň jsem se po návratu ze Zélandu nechtěla vracet do stejných kolejí, respektive k práci v marketingu, ale mnohem větší smysl mi dávalo využít toho, že mám zrovna kapacitu, energii a náladu začít podnikat.
Jak dlouho trvalo, než jste vyrobila první funkční prototyp?
Asi tři měsíce, ale i ten měl své mouchy. Musela jsem jít více do hloubky a věnovat tomu čas. Spokojená jsem byla až zhruba po půl roce. Původně jsem chtěla nakupovat metrážové látky se vzory, které se mi líbí, a voskovat je, což mi přišlo jako nejjednodušší cesta. Postupem času jsem ale zjistila, že každá látka funguje s voskem jinak, což byl problém. Zvolila jsem tedy cestu, kdy si na látku nechávám tisknout vlastní potisky a využívám toho, že jimi můžu něco sdělit. Navíc jsou problematická i některé barviva, a jelikož dochází ke styku s potravinou, je nutné používat certifikované látky. Našla jsem si tuzemskou firmu, kde si nechávám látky potisknout. Tak vznikl první Vobrousek se včelami a kytičkami, kterým jsem sdělovala, že včely ke spokojenosti potřebují medonosné kytky. To je i důvod, proč ke každé objednávce přibaluji zdarma jejich semínka.
Foto: Vobrousek
Vzory na látky navrhujete sama?
S kamarádkou ilustrátorkou Renátou Tšponovou jsme dlouho ladily první prototyp loga i první design látky. Teď už jsme na jedné vlně, chápeme své myšlenkové pochody a designy děláme spolu. Nechci chrlit nápady, které budou jen dekorativní, ale jak jsem říkala, snažím se předat zákazníkům nějaké sdělení, ideálně hravou a vtipnou formou, jako tomu je třeba u látky s přezimujícími ptáčky, kdy kos říká, že je mu kosa. K nákupu produktů s tímto dekorem jsem přibalovala slunečnicová semínka, která můžete nasypat do krmítka, případně je zasadit. U nejnovějšího designu látky jsem chtěla, aby sdělení rozuměl každý, proto je na ní slovo včela v patnácti jazykových mutacích včetně morseovky. Pro milovníky jednoduchosti nabízím i natur variantu látky bez potisku. Další designy, o kterých už teď přemýšlím, se budou opět točit kolem včel a opylování.
Zastavme se u včel. Proč jste začala dálkově studovat včelařské učiliště?
Ráda bych zmínila, že jsem městský typ, a když to řeknu narovinu, tak příroda mi byla docela jedno. Ale za rok cestování, kdy jsme byli neustále obklopeni nádhernou přírodou, jsem plno věcí přehodnotila a ve škole se teď doučuji to, co mě teď nejvíc fascinuje, což je napojení na přírodu a včely jako takové. Včelaření je hezké v tom, že krásně vidíte spojitost mezi včelami a rostlinami, tu fascinující propojenost celého systému. Pro podnikání tuto školu nepotřebuji, ale včely jsem si zamilovala, ráda bych jim porozuměla, a měla tak svá sdělení zákazníkům potvrzená. Myslela jsem si, že o včelách už něco vím, ale už po první hodině ve škole jsem pochopila, že nevím nic. Až po roce ve škole se mi to začalo trochu třídit.
Foto: Vobrousek
Kolik spotřebujete vosku, řekněme za rok, a kde ho nakupujete?
Za loňský rok to bylo asi tři sta kilo. Nakupuji pouze český vosk v panenské kvalitě. Od začátku jsem měla výhradní spolupráci s Výzkumným ústavem včelařským a vykupovala vosk od nich, ale vzhledem k objemu, který potřebuji, mám i další dodavatele. Vosk je drahý a dost často se pančuje parafíny a levnějšími náhražkami, což je cesta, kterou já jít rozhodně nechci. Vosk, který vykupuji, je sice třikrát až čtyřikrát dražší, ale mám jistotu, že mám to nejkvalitnější, co může do styku s potravinami přijít.
Je technika nanášení vosku na látku složitá?
Začátky byly dost spartánské. Podle návodů z internetu jsem zkoušela všechno. Rozehřívala jsem vosk v troubě, v rendlíčku, nanášela ho štětečkem, pak žehličkou, byl to zdlouhavý proces. U žehlení jsem zůstala poměrně dlouho, ale nedávno jsem si pořídila nahřívanou plochu a voskovou směs nanáším na látku pomocí válečku. Ale není to jen vosk, protože samotný vosk nanesený na plátno ho sice hezky zakonzervuje, ale není tam taková přilnavost a více praská. Proto do vosku přidávám stromovou pryskyřici, aby směs více lepila, a jojobový olej, aby držela a nepraskala. Vosková směs je největší gros a najít správný poměr zmíněných surovin nebylo lehké.
K čemu voskové ubrousky a plátna lze použít a jakou vyžadují péči?
Vosková plátna lze použít všude tam, kde byste použili potravinářskou fólii s tím rozdílem, že nejsou jednorázové. Zabalit do nich můžete vše kromě syrového masa, ryb, vajec a plísňových sýrů. Například nakrojené ovoce nebo bylinky v nich vydrží mnohem déle, případně je lze použít jako víčko na misku do lednice. Můžete si do nich zabalit svačinu na výlet nebo do nich spolu s vlhkým ubrouskem zabalit kytičku, než ji donesete domů do vázy. Značné oblibě se těší voskované vaky na pečivo, které v nich vydrží déle čerstvé a nemá tendenci plesnivět. Je potřeba myslet na to, že vosk je náchylný na teplotu, proto doporučuji ubrousky omývat pouze vlažnou vodou, nevadí jim ani saponát a houbička. Pachy z cibule po nějaké době vyčichnou.
Foto: Vobrousek
Co když odjedu na dovolenou a zapomenutý chleba ve voskovém vaku přece jen zplesniví?
V laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické jsem nechala zpracovat různé způsoby, jak se plísně na voskované látce zbavit. Jako funkční řešení se ukázalo látku umýt a následně na vysoký stupeň přežehlit žehličkou. V případě, že vosková látka nebo vak doslouží, případně už je z nějakého důvodu nechcete používat, můžete je buď zkompostovat, nebo nastříhat na malé kousky a použít jako podpalovač. Já sama se snažím minimalizovat odpad, a tak z odřezků látek vznikají podpalováky, které mám v nabídce na e-shopu.
Jaká byla cesta z obýváku k vlastnímu ateliéru?
Práce s voskem mě baví, krásně voní, ale jakmile se někam nalepí, těžko se ho zbavit. Po čase jsme měli doma zalepené úplně všechno, z čehož byl manžel docela šílený, a mně bylo jasné, že najít nějaké prostory je nevyhnutelné. Na chvíli jsem se přesunula k babičce mimo Prahu, což bylo logisticky náročné, proto jsem hledala prostory v Praze. Našla jsem je za cenu, kterou jsem si mohla dovolit s tím, že byla nutná rekonstrukce. Teď mám své království, ve kterém je vosk všudypřítomný. Abych využila prostor voskové dílny, rozšiřuji portfolio o voskové svíčky.
Foto: Vobrousek
Jaká jste podnikatelka a co vás nejvíce překvapilo nebo stále překvapuje?
Podnikání mě baví, živí mě, ale nemám dolárky v očích a nevytvářím na sebe extrémní tlak. Často si říkám, že by bylo fajn, kdyby se tohle a tamto povedlo, ale když se to nestane teď, přijde to příští rok. Díky podnikání přemýšlím o věcech jinak. Vždycky jsem byla velký perfekcionista a potřebovala jsem sto procent, než s něčím vyjdu ven. Ale teď vidím, že daleko efektivnější je nějak začít a ony se ty věci pak samy vyvíjejí způsobem, který by člověk dopředu ani nebyl schopen vymyslet. Jede mi e-shop, jezdím na trhy, zásobuji pár obchůdků, ale nechci být jen výrobce. Chci být kreativec, který pro své zákazníky rozšiřuje a doplňuje sortiment. Díky trhům jsem zjistila, jak velcí jsou Češi milovníci pečiva a jak hodně řeší to, aby jim bochník chleba vydržel co nejdéle. I proto byl můj hlavní prodejní produkt vak na chleba. Tím, že jsem kreativec, mám hlavu plnou nápadů, ale uvědomuji si, že nejde dělat pět set věcí najednou, ale mnohem efektivnější je uvést v život jednu věc, což chvíli trvá, a pak se vrhnout na další.
Na jaké novinky se můžeme v nejbližší době těšit a jaké jsou vaše plány do budoucna?
Ráda bych se více věnovala včelímu světu a prohlubovala sortiment tímto směrem, což jsou třeba svíčky ze včelího vosku dělané trochu rafinovaněji, netradičně a poctivě. Ono se řekne, svíčka je svíčka, ale i ta si žádá čas a promyšlenost. Použijete nesprávný knot a svíčka špatně hoří nebo zhasíná. Také chci dělat více pro včely. Aby mohly být spokojené, potřebují pestrou pastvu, což je něco, co jim chybí nejvíc. Proto prodávám včelí kuličky a přáníčka ze semínkového papíru a chystám i další produkty zaměřené na spojení včel a květů. To je cesta, kterou chci jít. Velkou radost mám ze spolupráce s Českým svazem ochránců přírody, která spočívá v tom, že jsem se zapojila do programu Místo pro přírodu a část z prodeje mých produktů půjde na ochranu opylovačů.
