Toužíte po vlastní zelenině, ale nemáte zahrádku? Mísu plnou listového salátu, řízné chilli papričky a ředkvičky můžete vypěstovat i na tom nejmenším balkóně. Pusťte se do toho a užijte si radost z vlastní sklizně!
Začněte seznamem
Připravte si seznam zeleniny, kterou chcete na balkóně pěstovat s ohledem na jeho velikost a orientaci, protože zatímco rajčata milují slunce, hrách až tak ne. Hrách a listové saláty můžete pěstovat ve vícepatrových truhlících, a tím ušetřit místo pro pytle, plánujete-li pěstovat brambory a rajčata. Máte-li předpěstované své vlastní sazeničky, skvělé! Pokud ne, hurá do zahradnictví. Pro efektivní využití balkónu vezměte papír a pastelky a rozmístění jednotlivých rostlin si namalujte.
Vyberte vhodný substrát a nádoby
Ideální je kompostovaná zemina, případně substrát přímo určený pro výsev a pěstování zeleniny. Pokud máte možnost dostat se k hnoji, neváhejte, rajčata a okurky si ho přímo žádají. U ostatní zeleniny však s přihnojováním raději opatrně. Rozhodně se nedoporučuje hnojit těsně před sklizní. Při výběru vhodných nádob myslete také na to, že hliněné a světlé nádoby tolik nepřitahují sluneční paprsky, a tudíž se tak rychle nezahřívají.
Foto: archiv, Blumenbüro Holland a istock
Listové saláty
Stačí jim zhruba patnácticentimetrová vrstva substrátu, tudíž jsou ideální do truhlíků, nejlépe samozavlažovacích. Listové saláty netvoří pevnou hlávku, ale seskupení listů, které se dají otrhávat postupně. Sklízet můžete už za 2–3 týdny. Vybírat můžete ze zelených a červených druhů, jako je polníček, rukola, mizuna apod. Saláty mají rády humózní, mírně vlhkou půdu (zaléváme pouze zeminu, ne listy) a plné slunce. Pokud jste saláty rovnou nevysadili do kompostované zeminy, vyplatí se je v začátku růstu přihnojovat tekutým organickým a minerálním hnojivem podle návodu. Saláty pěstované na balkónech jsou na rozdíl od zahrady rovněž chráněné před plži.
Brambory
Na balkóně lze brambory pěstovat v plastovém či jutovém pytli, případně jakékoliv nádobě o šířce a výšce alespoň třiceti centimetrů s drenážními otvory. Do pytle nebo nádoby nasypte asi patnáct centimetrů kvalitní zeminy ideálně smíchané s kompostem, nasaďte jednu až tři hlízy klíčky nahoru a přikryjte vrstvou zeminy. Během růstu přisypávejte další substrát tak, aby vždy vyčnívaly jen vrchní listy. Pěstovat můžete velmi rané, ale i pozdní brambory. Poohlédněte se po odrůdě vhodné pro převislé pěstování. Brambory vyžadují stanoviště s dostatkem slunečního záření a vlhký substrát. Pozor na přemokření, brambory by mohly začít hnít!
Foto: archiv, Blumenbüro Holland a istock
Mrkev a ředkvičky
Ideální záležitost, pokud máte děti, protože jejich pěstování ze semínek nevyžaduje mnoho úsilí. Ředkvičkám stačí naplnit truhlík pěstebním substrátem a do centimetrové hloubky vysít semínka. Není potřeba vysévat do řádků, ale klidně do celého prostoru nádoby a již za několik týdnů lze sklízet. Poté znovu vysít a sklízet až do podzimu. Mrkev, aby vyrostla, potřebuje asi třicet centimetrů hlubokou nádobu. Pro balkónové pěstování volte spíše menší odrůdy mrkve. Mají rády slunečné až částečně zastíněné stanoviště a obzvlášť dobře se jim bude dařit v dobře odvodněné a mírně vlhké půdě bohaté na humus.
Papriky
Vitamínové bomby, které milují teplé a chráněné stanoviště, tudíž se na balkóně cítí jako doma. Papriky budou potřebovat podpůrnou tyč, výživnou půdu a spoustu vody, ale pozor na podmáčení! Rostliny vyžadují slunné, chráněné místo a pro hojnou sklizeň je nutné každé dva týdny hnojit. Nejlépe se jim bude dařit v závětří vyhřátého balkónu, ideálně u stěny, která přes den naakumulovala teplo ze slunečních paprsků. Ideální lahůdkou pro děti je odrůda Hamík s menšími oranžovými a sladkými plody téměř bez semen. Chilli papričky je nejlepší koupit již předem vypěstované, pokud nejste zkušený pěstitel, a vysadit je do nádoby s humózní půdou.
Cukety a okurky
Obojí lze pěstovat v širších květináčích nebo stejně jako brambory v pytlích s propustným a výživný substrátem. Jakmile rostliny začnou nasazovat plody, je potřeba jim zajistit dostatek vláhy a přísun živin v podobě organických hnojiv. Rostoucí sazenice okurek nezapomeňte hned od počátku vyvazovat. Východní strana okurkám dodá správné množství slunečních paprsků bez popálení listů. Okurky je také nutné chránit před dešťovými kapkami, které by mohly způsobit plísně. Plody cuket nenecháváme přerůst, abychom nebrzdili nasazování dalších, ale sklízíme mladší, menší, asi 15centimetrové plody, které jsou i chutnější.
Foto: archiv, Blumenbüro Holland a istock
Hrášek a fazolky
Slaďoučký hrášek milují snad všechny děti a velmi rády budou při pěstování pomáhat. Pěstování hrášku i fazolek je opravdu snadné. Hrášek můžete přes noc namočit do vody, čímž urychlíte klíčení, a poté ho podle návodu vysít do truhlíku, ideálně ve dvou řadách s asi pěticentimetrovými mezerami. Fazole potřebuje větší nádobu. Fazolky sejeme do společné jamky po dvou až pěti do hloubky dva až tři centimetry. Ve chvíli, kdy vykouknout rostlinky, nezapomeňte na oporu, po které budou moci šplhat. Aby dobře klíčily, rostly, kvetly a plodily, vyžadují dostatek vláhy.
