V žádné koupelně se neobejdete bez několika základních předmětů. Když je správně vyberete, můžete i v té nejmenší vytvořit prostředí vhodné pro intimní hygienu, rozjímání i odpočinek. Při volbě zařizovacích předmětů se řiďte trendy i svým vkusem.
Keramické stálice
Přestože se začaly v koupelnách uplatňovat různé atypické materiály, keramické dlažby a obklady stále patří k nejpoužívanějším. Keramický materiál je totiž odolný, praktický, dekorativní i recyklovatelný. Chladivost, která byla dříve dlažbám vyčítána, se dnes snadno odstraní podlahovým topením. Díky digitálnímu tisku jsou v nabídce obklady imitující méně praktické materiály, jako je dřevo, textil, kámen, kůže a beton.
Foto: archiv redakce
Věrohodnost napodobenin podtrhuje také strukturovaný povrch. V nabídce jsou i stovky moderních a klasických vzorů v mnoha barvách a odstínech. Možnost individualizace koupelny poskytují různé formáty od drobných mozaik či šestiúhelníků až po velkoformátové dlaždice. Jedním z výrazných trendů jsou zemité přírodní barvy a napodobeniny různých historických dekorů včetně patchworkových vzorů a majoliky.
Moderní formy
Současná umyvadla se vyznačují tvarovou pestrostí. Za klasiku se už dnes považují i dříve nevídané hranaté typy nebo kulaté modely ve tvaru misek. Z hlediska umístění a upevnění se rozlišují umyvadla určená k položení nebo zapuštění do desky, typy vhodné pro upevnění na stěnu nebo na konzoli a podlahové modely v podobě monolitických bloků, které se s vysokou podlahovou baterií umisťují do prostoru.
Foto: archiv redakce
Změna nastala také v materiálech. Vedle keramiky se nyní na výrobu umyvadel používá také umělý kámen, smaltovaná ocel nebo různé kompozitní hmoty. Možnostem nových materiálů se přizpůsobila i keramická hmota, z níž se dnes díky novým technologiím vyrábějí i umyvadla s velmi tenkými obvodovými stěnami, které jsou přes optickou křehkost pevné a odolné.
Hygiena relaxace
Pro mnohé představuje vana zejména možnost příjemné relaxace, kterou umocňují různé doplňky a zařízení s funkcí perličkové lázně a hydromasáže. Podle statistik dávají vanám přednost hlavně ženy, zatímco sprchový kout vhodnější pro rychlou očistu preferují více muži. Proto si dnes v mnoha domácnostech, umožní-li to prostor, pořizují vanu i kout.
Foto: archiv redakce
Díky velkoformátovým sprchám s režimy kombinujícími jemné mrholení a hustý dešťový proud se ale lze oddávat relaxaci i ve sprchovém koutě. Vodní masáž tu poskytnou sprchové panely s tryskami, které se dají nastavit podle individuálních potřeb i přizpůsobit rozdílně vysokým osobám. Atmosféru ve vaně i v koutě mohou podtrhnout barevná světla. Vedle klasických koutů se nyní prosazují bezbariérové typy zvané walk in, které se neuzavírají a jsou ve stejné rovině s podlahou.
Úložné prostory
V každé koupelně je zapotřebí alespoň umyvadlová skříňka. Víc než s klasickými dvířky se nyní používají skříňky s plnovýsuvnými zásuvkami se zpomaleným dovíráním. Ukládání předmětů a přehlednost usnadňují organizéry a dna opatřená protiskluzovou úpravou. Spíš než samotné zrcadlo se v malých koupelnách využijí zrcadlové galerky. Jejich vnitřní osvětlení, které se aktivuje při otevření, a vybavení elektrickou zásuvkou se dnes považují za standard.
Foto: archiv redakce
Přesto je vhodné i u nákladnějších typů zkontrolovat, zda tyto praktické funkce skutečně mají. Šikovným kusem nábytku jsou také vysoké skříňky, jejichž součástí může být koš na prádlo nebo vysoké zrcadlo. Některé typy mají na bočních stranách police, které jsou snadno přístupné například z vany nebo sprchového koutu. Koupelnový nábytek musí být zhotovený z odolného materiálu. Důležité je zejména u levnějších typů zkontrolovat ošetření hran, které zabraňuje pronikání vlhkosti.
Foto: archiv redakce
Teplo a sucho
K vytápění koupelen se nejvíce využívají nástěnné radiátory, podlahové topení nebo jejich kombinace. Nástěnné radiátory mohou být elektrické, teplovodní napojené na centrální topnou soustavu nebo kombinované. U elektrických typů je už z výroby soustava trubek naplněná vodou, olejem nebo jinou kapalinou.
Foto: archiv redakce
Uvnitř je topné těleso, které po zapnutí zahřívá náplň. Radiátor se zapojuje do elektrické zásuvky nebo je pod omítkou napevno připojený k vedení elektrické sítě. Teplovodní radiátory se dodávají bez topného média a připojují se ke stávajícímu topnému systému. Výhody obou spojují kombinovaná topidla, která se dodávají bez tekutiny a napojují se na centrální systém. Uvnitř ale mají zabudované těleso, které umožní elektrické vytápění i mimo topnou sezónu.
