V minulosti se často stávalo, že se nábytková dvířka z masivního dřeva zprohýbala a následně nešla dovřít. To už je dnes ale naštěstí minulostí. Současné metody zpracování dřevěného nábytku umožňují jeho použití dokonce i ve vlhkostně náročných prostředích.
Dřevo je materiál, který neustále přirozeně pracuje. Změna vlhkosti v interiéru má vliv i na samotný dřevěný nábytek, u kterého tak může docházet k drobným změnám jeho rozměrů. To může způsobovat, že nábytková dvířka i zásuvky drhnou. Aby se tento jev minimalizoval, v současnosti se již pro nábytkové plochy nepoužívá masiv tak, jak jsme ho znali dřív – z jednoho kusu fošny či prkna. „Aby se dřevěná dvířka nekroutila, je třeba zajistit protitah v rámci jejich skladby – tedy použít několik vrstev dřeva s vlákny orientovanými kolmo na sebe, což lze v podstatě dvěma způsoby,“ uvádí Martin Dusík, obchodní ředitel společnosti Trachea, největšího českého výrobce nábytkových dvířek, a dále vysvětluje: „Například zatímco naše masivní dvířka T.wood ve smrkovém provedení jsou připravena jako třívrstvý sendvič ze spárovky s prostřední silnější vrstvou, která je orientovaná kolmo na obě vnější, dubová dvířka mají rámovou konstrukci vyztuženou střední příčkou.“ Díky oběma těmto způsobům pracuje každý kus dřeva opačným směrem, čímž je zajištěna tvarová stálost.
Kam dřevo může a kde už to není dobrý nápad?
Dřevo jako takové v současné době zase nabývá na oblíbenosti. Jeho použití je doporučováno spíše do reprezentativních prostor, jako je obývací pokoj nebo pracovna, kde je minimální styk s vlhkostí a nábytek současně není tak mechanicky namáhán. Často se však využívá i na místech se zvýšenou vlhkostí, jako například v kuchyni či koupelně. Zde by však mělo být dřevo ošetřeno speciální povrchovou úpravou, která zamezí okamžitému proniknutí zvýšené vlhkosti (avšak nikoliv vody) do struktury dvířek. Je třeba mít na paměti, že se stále jedná o přírodní materiál. Pokud se během běžného provozu dřevo postříká a hned otře, tak to nábytek zvládne. V případě, že by ale měla voda na dřevěné desce delší dobu stát, časem se to na ní projeví.
Foto: Trachea
Pozor na umístnění
Kromě formy zpracování dvířek má vliv na jejich dlouhou životnost také jejich umístění v prostoru. Pokud totiž použijeme masiv v kuchyni nad varnou plochu bez odtahu, nebo i nad varnou konvici, ze které bude několikrát denně stoupat horká pára, dvířka určitě budou namáhána daleko více, než v případě jejich použití pouze do spodních skříněk kuchyňské sestavy. Co se týče koupelny, masivní dřevo lze poměrně bez obav použít například na čelních dvířkách a bočnicích umyvadlových skříněk – prostě tam, kde nepřijde do přímého a dlouhodobého styku s vodou. Naopak určitě není vhodné masiv používat ve formě umyvadlové desky, nebo jej umisťovat do bezprostřední blízkosti vany či sprchového koutu.
Foto: Trachea
Věrné imitace pomohou
V místech, ve kterých je předpoklad vysoké vlhkosti a častého mechanického namáhání, se proto často upřednostňují imitace přírodního dřeva, které jsou dnes již na velmi vysoké úrovni a na první pohled je od pravého dřeva téměř nelze rozeznat. „Mezi cenově nejdostupnější patří fóliovaná nábytková dvířka, která dokážou dřevo imitovat nejen na pohled, ale díky realistické 3D struktuře také na dotek. Fólie navíc obepíná dvířka i na všech hranách, které jsou v důsledku toho přetažené beze spár a tudíž odolné vůči pronikání vlhkosti do dvířek,“ dává tip Martin Dusík z Trachey. Oblíbenou variantou imitace dřeva je pak také lamino hraněné ABS hranami, u kterých je však důležité, aby byly lepeny PUR a nikoli EVA lepidly. PUR hranění je odolné na přímý styk s vodou, takže zvýšená vlhkost těmto dvířkům vůbec nevadí.
Foto: Trachea
Více na www.trachea.cz.
