Co začalo jako touha zaplnit holé stěny, se proměnilo v projekt, který otevírá dveře českému a slovenskému současnému umění. 100ks dnes inspiruje tisíce lidí, od prvních sběratelů po zkušené znalce, a ukazuje, že umění může být dostupné, inspirativní a zábavné pro každého.
Jakub Svoboda www.100ks.cz
Zakladatel projektu 100ks.cz, který přináší limitované edice současných českých a slovenských umělců – každá edice má pouhých 100 kusů.
Projekt 100ks vznikl za covidu z vaší potřeby zaplnit prázdné stěny. Kdy jste si uvědomil jeho širší potenciál?
Najednou jsem – stejně jako všichni ostatní – trávil spoustu času doma a holé stěny mě začaly štvát. Chtěl jsem něco, co by mělo hodnotu, ideálně od místního uznávaného umělce, kterého jsem znal z výstav. Zároveň jsem ale umělecký trh příliš neznal a bál jsem se investovat naslepo. Když jsem zjistil, že možností moc není, napadlo mě, že tu je prostor pro nový projekt. Potenciál se ukázal až později, ale já jsem už od začátku věřil, že to bude fungovat.
Co vás tehdy nejvíc hnalo kupředu a jak se ta motivace změnila dnes, po několika letech fungování projektu?
Na začátku mě pohánělo hlavně nadšení a také dost tvrdohlavosti – prostě jsem chtěl, aby projekt vznikl. Dnes mě nejvíc motivuje zpětná vazba zákazníků, kteří nám píší, že jim na trhu něco chybělo a řešili stejný problém jako já na začátku. Stejně tak mě těší, že si nás začínají všímat i větší firmy, hotely a další partneři.
Cílíte hlavně na prvosběratele. Co děláte proto, aby jim první nákup přinesl přesně to, co chtěli?
Tisky jsou určeny pro každého, kdo se chce poprvé obklopit českým a slovenským současným uměním. Prvosběratelé pak mohou posunout sbírku dál a pořizovat i větší originální díla. Oběma skupinám nabízíme především pohodlný nákup on-line a jistotu, že nemusejí trávit stovky hodin vlastními rešeršemi. Stačí se podívat na náš výběr české a slovenské scény, který prošel pečlivým kurátorským sítem.
Jde popsat váš nejčastější zákazník? Stává se, že po koupi tisku zatouží i po originále?
Snažíme se otevřít umění lidem mimo sběratelskou bublinu, a proto máme velmi pestrou skupinu zákazníků. Jsou to lidé, kteří se nechtěli spokojit s generickými plakáty nebo zprofanovanými fotografiemi z obchodů s nábytkem a hledali něco skutečnějšího – díla od reálných umělců s reálnou kariérou. A ano, často se stává, že po prvních tiscích zákazníci pořídí i originál, což nás těší nejvíc.
Jak probíhá spolupráce s kurátory? Je pro vás cennější jméno s výstavní historií, nebo začínající umělec, jehož dílo dokáže překvapit?
Kurátoři nám pomáhají hlavně s výběrem mladších umělců, kteří by nám jinak mohli uniknout, ale mají výrazný rukopis a potenciál – s takovými spolupracujeme rádi. Celkově se však snažíme mít vyvážené portfolio od začínajících po respektované umělce, kteří formují galerijní a sběratelský trh.
Znáte se osobně se všemi umělci? Ozývají se vám i sami?
Ano, s každým umělcem, se kterým spolupracujeme, se osobně seznamuji. Někteří se ozvou sami, ale z 95 % jsme to my, kdo aktivně oslovuje umělce, se kterými chceme spolupracovat.
Co vás na dílech nejvíc oslovuje, např. technika, příběh, odvaha experimentovat nebo něco jiného?
Hledáme průsečík mezi tím, co je pro daného umělce typické, a zároveň co má určitou širší vizuální atraktivitu – i když ta je samozřejmě pro každého jiná. Právě v tom je práce zajímavá a pokaždé jiná a zábavná.
Jakými tisky jste vlastně zaplnil bílá místa ve svém bytě, kde myšlenka na projekt vznikla?
Doma máme kombinaci – několik úplně prvních tisků, se kterými jsme začínali, a asi dvacet mých oblíbených, které postupně doplňuji. Jednu stěnu jsme vyhradili pro originály a myslím, že všechny dohromady tvoří krásně fungující celek.
Působíte v Česku, Slovensku a v Polsku. Liší se nabídka nebo koncept a pokud ano, v čem konkrétně?
Koncept je všude stejný. Nabídka se do určité míry liší – na Slovensku primárně představujeme slovenské umělce, v Česku si zákazníci vybírají bez ohledu na původ autora. V Polsku jsme aktivitu zatím omezili, i když polské autory nabízíme a prodáváme úspěšně v Česku i na Slovensku.
Foto: archiv
Kolik tisků už visí v českých a případně i slovenských a polských interiérech?
Blížíme se k osmi tisícům prodaných tisků. Který tisk nebo umělec zaznamenal rekord v tom, že byl vyprodaný nejrychleji?
Rekord drží tisk Adama Štecha Havel – vyprodal se za 62 hodin.
Vidíte potenciál v digitálních technologiích, například v rozšířené realitě nebo virtuálních výstavách?
Technologiím fandíme a používáme je – snažíme se, aby nákup u nás byl co nejvíce srovnatelný s moderní e-commerce zkušeností. Augmentovanou realitu vnímám spíše jako doplněk, který přijde na řadu, až dokončíme další plánované věci. Virtuální výstavy jsou podle mě zajímavé spíš pro fyzické galerie.
A co digitální sběratelství, například NFT, vnímáte ho spíš jako příležitost, nebo jako konkurenci?
NFT (pozn. redaktorky non-fungible token – nezaměnitelný token) beru jako úplně jinou disciplínu. Od začátku je smyslem našeho projektu dostávat umění na stěny – fyzicky, v reálném světě. To je pro nás to hlavní, co nás baví a co chceme lidem přinášet.
Jak je to u 100ks s udržitelností, co se týče materiálů, obalů nebo provozu firmy?
Při balení používáme minimum plastů – vše ostatní je z kartonu a lepicí pásky máme papírové. Produkce je kompletně lokální, jedinou výjimkou jsou speciální archivní papíry z Německa. Dává nám to smysl nejen ekologicky, ale i z hlediska kvality – chceme, aby nic necestovalo zbytečně přes půl planety a aby balení bylo stejně poctivé jako samotný tisk.
Na co jste z dosavadní cesty nejvíc pyšný? Kde byste chtěl, aby 100ks bylo třeba za pět let?
Jsem pyšný na to, že se nám podařilo oslovit tisíce lidí, kteří by si jinak umění domů možná nikdy nekoupili. Za pět let bych chtěl, aby 100ks bylo synonymem pro nakupování současného umění on-line.
Je něco, co byste rád vzkázal čtenářům našeho magazínu?
Že umění není jen dekorace. Může inspirovat, podněcovat kreativitu nebo uklidnit – obecně obohacuje život víc, než si člověk na začátku myslí. A není třeba se bát udělat první krok.
