Za fasádou většinou nepoznáme materiál obvodové konstrukce domu, ale právě ten determinuje vlastnosti obydlí a do značné míry určuje i styl života jeho obyvatel. Lze tedy říci, že v hypotetické ulici všechny domy vypadají stejně, ale fungují rozdílně.
Cihly nezateplené
Klasická plná cihla s rozměry 290 × 140 × 65 mm je zejména pro své nedostatečné tepelněizolační vlastnosti překonaná a nahradila ji dnes již také klasika v podobě cihelných bloků z pálené hlíny. Jde o široký sortiment cihel nejrůznějších rozměrů, vlastností i způsobů použití – od plných přes děrované, s perem a drážkou, nosné, příčkovky, obvodové či vylehčené. Při výběru je podstatné, jak chcete obvodovou konstrukci řešit: zda obvodové stěny budou jednovrstvé, vícevrstvé nebo dutinové s větranou vzduchovou mezerou a tepelnou izolací. Pro jednovrstvé stěny chráněné obkladem či omítkou jsou vhodné pálené zdicí prvky – svisle děrované cihly, prodávané pod různými obchodními názvy, jejichž společným znakem je to, že patří do skupiny zdicích prvků se zvýšenými termoizolačními vlastnostmi.
Foto: Winerberger
Cihly zateplené
Tepelná akumulace pálené cihly je tím pravým místem, kde vyniká všestrannost cihelných tvarovek. Proti sobě stojí požadavky na akumulační schopnost zdiva (kterou mají lepší hmotnější a většinou také pevnější materiály) a samozřejmě na nízký prostup tepla (tepelněizolační materiály). Vlastnosti cihelných tvarovek typu THERM jsou optimalizovány tak, aby současně dostatečně splňovaly oba tyto požadavky. Tepelná akumulace je totiž velmi významná vlastnost zdiva, protože výrazně ovlivňuje pohodu a mikroklima v místnosti a také její tepelné ztráty. Výdejem naakumulovaného tepla se vyrovnávají teplotní výkyvy vzduchu v místnosti, a ta tak pomaleji vychládá. V létě navíc cihelné stěny absorbují část tepla pronikajícího do interiéru a v chladnější noci toto naakumulované teplo vydávají, čímž zabraňují přehřívání místností.
Foto: Heluz
Z vápna a písku
Pro výrobu vápenopískových cihel stačí nehašené vápno, křemičitý písek a voda. Písky jsou váhově nadávkovány tak, aby bylo dosaženo potřebné křivky zrnitosti a v poměru 12 : 1 je písek intenzivně míchán s nehašeným vápnem a s vodou. Výrobci uvádějí, že nosné zdivo z tohoto materiálu má díky vysoké objemové hmotnosti enormní schopnost tepelné akumulace a vysokou tepelnou setrvačnost. Vzhledem k tomu, že vnitřní nosné vrstvě předchází směrem od exteriéru tepelná izolace, je teplota vnitřního zdiva i při nízkých venkovních teplotách téměř konstantní a velmi blízká teplotě vzduchu v interiéru. Takto kumulované teplo vyrovnává okamžité teplotní výkyvy v exteriéru nebo případy, kdy se přestane topit. Tyto cihly navíc dosahují nejvyšších hodnot vzduchové neprůzvučnosti ze všech stavebních materiálů na trhu.
Foto: KM Beta
Pórobeton
Pórobeton je druh betonu s dobrými tepelně- a zvukověizolačními schopnostmi. Jde o beton tzv. přímo lehčený, čehož se dosahuje při výrobě vytvořením pórů přímo v hmotě betonu. Vyrábí se ze třech základních složek – plniva, pojiva a vody. Jako plnivo se používá křemičitý písek nebo elektrárenský popílek, škvára nebo struska. Jako pojivo se používá cement, vápno, nebo směs cementu s vápnem.
Dle složení se dělí do tří skupin:
Plynobeton – pojivem je cement a vylehčení se dosahuje plynem vznikajícím chemickou reakcí v důsledku vložení hliníkového prášku nebo pasty.
Plynosilikát – pojivem je vápno a vylehčení se dosahuje stejně jako u plynobetonu.
Pěnobeton – pojivem je cement a vylehčuje se vmícháním pěnotvorné přísady – stabilní pěny.
Foto: Xella
Ztracené bednění
Pojem ztracené bednění označuje v užším smyslu tvarovky vyrobené z vibrolisovaného betonu, které mají uvnitř dutinu určenou pro vylití betonem a protažení ocelových výztuží. Betonové tvarovky se vyrábějí se zámky, a tak do sebe při skládání a navazování zapadnou a nevytvářejí viditelnou spáru. Ztracené bednění nabízí snadné řešení pro pevné základy zdí, které zvládne i začátečník. Systém funguje jako jednoduchá stavebnice. Šetří nejen rozpočet, ale také čas, který byste strávili s přípravou dřevěného bednění a jeho následnou demontáží. Tvarovky totiž zůstanou v zemi spolu s betonem, což zaručuje, že výsledný beton neztratí časem požadovaný tvar nebo nosné vlastnosti. Tvarovky jsou mrazuvzdorné, rozměrově přesné, minimálně nasákavé a požárně odolné.
Foto: Hoffmann
Dřevostavby
Je několik systémů pro stavbu dřevostaveb, které existovaly a budou i nadále existovat vedle sebe. Jde o těžké skelety, lehké skelety, velkoplošné lepené dílce a pak masivní skládané konstrukce – roubení. Čím vyšší je podíl dřeva, tím je konstrukce nákladnější. V současné době převažuje na konstrukcích lepené dřevo, stále více se uplatňují nové aglomerované materiály, izolační desky, posuzuje se environmentální hledisko a minimalizace těkavých látek – například i formaldehyd je přirozenou součástí dřeva, pokročilo tepelné opracování a chemická stabilizace dřeva pro exteriérové použití. Je-li dřevo ve vhodných podmínkách, vydrží století – tak jako krovy historických staveb, zámků, katedrál. Takže pokud do stavby nejde vlhkost či může dobře odvětrávat, životnost je mimořádně dlouhá.
Foto: iStock
