Designérský pár Petra a Jaroslav Vávrovi tvoří tým v práci i v soukromí. Před čtvrt stoletím si postavili dům, který vyhovoval potřebám mladého páru a budoucí rodiny. Po letech, kdy do rodiny přibyli tři synové, dnes mladí muži, se nároky na bydlení zásadně změnily, a proto byla rekonstrukce nevyhnutelná.
Jaká byla vaše vize před touto velkou změnou?
Se ženou jsme oba designéři, působíme ve společné rodinné firmě. Když byly děti malé, tak mi manželka pomáhala. A stejně jako v manželství nám to skvěle klapalo i v práci, takže se ke mně později připojila na plný úvazek. Jsme parťáci, dovedeme si rozumně rozdělit práci a doplňovat se. A to souvisí s naší vizí. Nebyla konkrétní hned od počátku. Rodila se postupně, rostla a získávala stále konkrétnější podobu, tak jak to u nás funguje ve všem.
Foto: Robert Žakovič
Bylo něco, co jste ve svém novém domově zkrátka museli mít a nechtěli jste ze svých požadavků couvnout?
To nemohu říct. Přehnané cíle jsme neměli. To hlavní, co jsme chtěli změnit od základu, byla kuchyň. Kuchyň je mé království a v našem případě opravdové srdce domácnosti. Navrhli jsme prostor s téměř učebnicovou ergonomií jednotlivých zón – varná, mycí, úložná a pracovní. K tomu ostrůvek jako prvek oddělující kuchyň od hlavního obytného prostoru, s velkou pracovní plochou a navazujícím stolem. V automobilové terminologii je kuchyň v plné výbavě.
Zvolit správný typ a finální podobu schodiště je často oříšek, jak to bylo zde?
Schodiště jsme pojali svébytně již před mnoha lety. Původně mělo být „klasicky“ umístěno na chodbě a tvořit vlastní komunikační zónu. To by ale znamenalo věnovat jí téměř pětinu domu. Proto jsme ve finále pojali schodiště jako přiznané vybavení obývací haly.
Podle čeho jste vybírali finální barevný koncept?
Od začátku jsme věděli, že ho chceme na hranici výraznosti, kterou takto nevelký prostor unese. Takže jsme zvolili civilní industriální styl – černé kovové prvky. To vše doplněno výrazným dřevěným dekorem použitým u kuchyně a stolových desek.
Kuchyň pak byla doplněna a zjemněna hladkými plochami v krémové barvě a stejná barva byla využita na vybrané ploše stěn za schody a částí kuchyně. Ve velmi podobné barevnosti byly zvoleny režné závěsy.
Foto: Robert Žakovič
Pracovali jste nějak s původními dispozicemi interiéru? Bylo potřeba něco měnit?
Dispozice byla léty prověřena, jen došlo k optimalizaci a modernějšímu pojetí vybavovacích prvků. Manželka kromě toho, že se výrazně podepsala pod barevnou koncepci celého interiéru a ladění dekorací, si samostatně navrhla vybavení a řešení šatny, která je umístěna v původním prostoru pro schodiště.
Všimla jsem si, že jste vášnivý sběratel autíček...
Neřekl bych, že jsem vášnivý sběratel, ale spíš okouzlený. Všechny modely jsou veterány, tzn. modely znázorňující autíčka do roku 1970. Dnes je již počítám v tisících. Tímto světem jsem okouzlen a mnohdy inspirován. Místnost, kde se modely nacházejí, je naší pracovnou. Přijímáme zde klienty a umožňuje nám vycházet jim časově vstříc, aniž bychom narušovali chod rodiny.
Foto: Robert Žakovič
Co byste doporučili čtenářům před rekonstrukcí nebo před výběrem designéra?
I na našem příkladu je vidět, jak je důležité si dopředu ujasnit koncepci, názory a přání, a hlavně respektovat se. Často u našich klientů vidíme, že každý sní o něčem jiném, každý má jinou představu. Občas to připomíná pohádku Jak pejsek s kočičkou vařili dort.
Pokud bych mohl radit, tak se svěřte do rukou designérů, kteří vám budou skutečně naslouchat a zároveň budou mít dost síly a zkušeností na to, aby vám pomohli zhmotnit vaše představy o budoucím domově.
