Jak si známý moderátor vede ve své profesi, můžeme někdy i v přímém přenosu sledovat v televizi či na některé ze společenských akcí. Jak si vede v domácnosti, se dočtete v našem dotazníku.
Co pro vás znamená slovo domov?
Tu nejzákladnější složku společnosti a zároveň tu nejintimnější. Přístav, o který se musím starat, aby poskytoval bezvětří a pohodlí. Místo, kde hlavní náplní je láska. Místo, kde čerpám síly na výpravy moři, která nás obklopují. Místo, kde jsme ve třech. Kde sídlí to nejcennější – rodina.
Jaké bylo vaše úplně první „dospělácké“ bydlení?
To si pamatuju úplně přesně. Pronajatý byt od olympijského vítěze z Nagana Franty Kučery. Nádherný byt s terasou na Brumlovce. Začal jsem tam bydlet v roce 2005 a viděl, jak se tahle lokalita proměňuje. A já s ní. Dodnes mám pro ni slabost a je to místo, které z mého srdce nikdy nezmizí.
Kdo při zařizování držel v ruce taktovku, manželka, vy, nebo to bylo společné dílo?
Je to společné dílo, kdy se míra mého ovlivňování s věkem přímou úměrou snižuje a stávám se spíš investorem. Pochopil jsem, že moje estetické schopnosti jsou ve srovnání s manželčinými zcela marné, a díky jejímu výběru jsem vždy rád překvapen a potěšen. Jen kuchyni si nechávám ve své gesci. Tu považuju i za své království a nad ní mám aktivní supervizi.
Máte nějaké oblíbené obchody, kde jste nábytek a doplňky nakupovali?
Snažím se jezdit pro inspiraci do Německa, člověk má na vše více klidu, takže doporučuji síť bavorských Pi-lipp Möbelů. Ale zvláštní kategorií jsou postele. Patnáct let se znám s Karlem Vágnerem, králem postelí, a kolekce, kterou jsem u něj pořídil, je skutečně klenotnicí. Není se čemu divit, prospíme třetinu života. Myslím, že investice do postele se prostě vždycky vyplatí.
Jaký máte rád styl a podobá se tomu, co máte doma?
Jednoduchost u mě v poslední době vítězí. Kdybych měl styl lokalizovat, mířil bych směrem ke Skandinávii. Čistota designu a minimální zdobnost, řekl bych, to je moje cesta.
Je něco, co jste v interiéru vyloženě musel mít nebo si to teprve pořídíte?
Nutně sháním velké křeslo, kam bychom se všichni vešli. Pořídil jsem si už jedno před třinácti lety. A od té doby nemohu sehnat srovnatelné. A to hledám pořádně. Snad budu mít štěstí. No a poslední hit v kuchyni – nastal u mne odklon od trouby směrem ke konvektomatu. I ten už byl vybrán.
Jak se změnilo bydlení příchodem syna Alberta?
Vznikl dětský pokoj, to je jasné. A ze mě se stal nově i montér. Postupem času došlo k zaslepení zásuvek, zamčení skříněk, vyvýšení keramiky, dů-myslnému systému zábran, smíření se s rýhami a šrámy a v bytě se množí hračky, houpačky, věže. Velká změna, ale konečně!!!
Bydlíte v městském bytě, neuvažujete do budoucna o vlastním domě se zahradou?
V bytě bydlím, ale rodiče vlastníma rukama postavili před padesáti lety úchvatný dům se zahradou v pražských Klánovicích, kde trávíme dost času, a navíc se nám podařilo získat i letní útočiště v Solenicích s báječnými sousedy a výhledem na řeku, takže kombinačně nám vážně nic nechybí.
Putuje s vámi po bytech něco, čeho se nikdy nevzdáte?
Ano. Svatební dar Petra Procházky z ro-ku 2006. Nádherné skleněné volavky, které zahnízdily již v pátém bytě. Bylo mi Petrem doporučeno se jich nikdy nevzdat a já držím.
Sledujete trendy v bydlení? Pokud ano, co se vám líbí?
Jsem teď ve fázi zařizování zahrady v Solenicích a snažíme se tak zkombinovat dětské hřiště s venkovní kuchyní. Jednoduchost a praktičnost a minimum zdobnosti, to baví mě.
Jste obětí nějakých domácích rituálů?
Jednou měsíčně se snažím pomalu táhnout vývar. Těch několik hodin, kdy míchám, sleduju a tvořím, využíváme k válečným rodinným poradám. Na tenhle rituál se nejvíc těším.
Dokážete i něco doma opravit, nebo to přenecháváte odborníkům?
Odborníkům. K tomu se bez mučení přiznám. Myslím si, že člověk by měl dělat to, co mu jde, takže to tak činím. Na druhou stranu, pokoj Albertovi jsme rodinně zvládli svépomocí, takže možná i tenhle postoj prochází proměnou.
Jste patriot, nebo byste dokázal žít i jinde a kde by to případně bylo?
Už jsem definitivně patriot a pevně doufám, že můj život skončí v naší metropoli, stejně jako v ní začal.
Poprosím o nějaký „bydlicí“ vzkaz našim čtenářům.
Neupínejte se na věci, ale na zážitky. Méně je více. A nebojte se věcí zbavovat. Tím nemyslím jejich vyhození, mohou posloužit někomu jinému, ale filtrace domácnosti je nutná a potřebná.
