Nejnáročnější díl přináší samá nej – nejdražší proměna série, časově nejdelší přestavba, nejodlehlejší místo a nejzajímavější příběh. Jak si s tímto největším chatovým oříškem poradí naši architekti Petr Portych a Martin Štrouf a sochař Sebastian Wojnar?
Premiérový díl České chaty snů uvidíte v pátek 5. května ve 22.00 na Primě a reprízu v neděli v 10.00 na Primě. A na prima+ si můžete novinkovou přestavbu pustit s týdenním předstihem.
Foto: archiv redakce
Vše se dělalo v podstatě nově, a navíc byl k nemovitosti velmi komplikovaný návoz materiálu kvůli terénu a počasí. Původní stodola byla rozebrána a zbylo z ní jen 6 sloupů. Práce na přestavbě bylo nepředstavitelné množství. A dále vše zkomplikoval původní záměr použít staré střešní trámy. Záměr bohužel nevyšel, a to kvůli tomu, že byly trámy poddimenzované, neunesly by novou střechu a muselo by se dlouho čekat na nové, protože v dnešní době sehnat narychlo dřevo není vůbec snadné. Kromě příběhu stavení je zajímavý i majitel pan Karel, který má k místu neobyčejně silný vztah – ve zdejším prostředí vyrostl. Už jako malý kluk běhal po místních loukách a lesích, a proto si pak chatu zde koupil.
Foto: archiv redakce
Pohnutý osud
Tato chaloupka na samotě u lesa postavena už v roce 1883 a má velmi pohnutý osud. Její majitelé velmi brzy po jejím dostavění zemřeli, a o jejich děti se tak museli starat různí opatrovníci. S jedním z chlapců, který tady nakonec zůstal bydlet, rychtář sezdal místní krásnou dívku. Měli spolu 8 dětí, ale 6 z nich zemřelo ještě před dovršeným prvním rokem života. Nakonec roubenka skončila v rukou místního studnaře, který nechal postavit i stodolu. Časem se ale i on rozhodl tuto nemovitost na unikátním místě prodat současnému majiteli. Ten by nejraději zachoval jejího ducha, ale chtěl by zmodernizovat jako jakýsi protipól k tradiční roubence právě dostavěnou stodolu.
Foto: archiv redakce
Soustředili se na stodolu
Roubenka se stodolou stojí samostatně na jednom z horských vrcholů, obklopená pastvinami a lesy. Místo je úplnou definicí samoty a klidu. Roubenka se nachází ve stavu, ve kterém ji opustili poslední stálí obyvatelé. Atmosféra roubenky má nádech skanzenu, a to včetně vnitřního vybavení. Naopak na stodole jsou propsány pozdější úpravy – snahy o její zobytnění. Majitelé využívají chalupu pro víkendový únik do nedotčené přírody. Přáli si citlivou rekonstrukci původního objektu a vytvoření prostoru pro pohoštění přátel včetně nabídky přenocování. Po delším uvažování se architekti rozhodli soustředit na objekt stodoly a upravit ho tak, aby byl použitelný pro výše popsaný účel. Samotný objekt roubenky si zaslouží rozsáhlou a citlivou rekonstrukci, která by nebyla v daném čase zvládnutelná.
Motto architekta bylo: Z vrcholu kopců umožnit rozhled, ale horizont nenarušit. Chalupu zvětšit, ale objem neporušit.
Foto: archiv redakce
Co říká na další proměnu jeden z architektů, Martin Štrouf?
Otázkou bylo, jakým způsobem začlenit soudobé architektonické pojetí do přírodního prostředí s tradiční architekturou a urbanismem. Střetávala se zde touha majitelů po vizuálním otevření stodoly výhledům do okolí se zachováním tradiční formy při pohledu na objekt z okolní krajiny. Bylo zvoleno řešení s předsazenou dřevěnou fasádou tvořenou latěmi s mezerami, která umožnila kontinuální vizuální propojení s exteriérem a zároveň potvrzení vizuálního archetypu stodoly v daném místě. Použity byly tradiční materiály v soudobých variacích. Hlavními prvky uplatněnými v exteriéru i interiéru jsou dřevo, cihla a šindel. I když jsme odpůrci používání imitací, zde přišla imitace šindelové střech v plechové variantě vhod. Společně s ostatními materiály tvoří harmonický celek zapadající do okolního prostředí, což je největší hodnota daného místa. Navíc, toto provedení bezpečně odolá složitějším klimatickým podmínkám.
Podstatu objektu stále tvoří šestice zděných pilířů, doplněných dřevěnou fasádou z latí namořených do šedé barvy. Za laťováním jsou skryté okenní otvory, umožňující kontinuální propojení s okolní přírodou. Západní část je otevíratelná a zpřístupňuje nově vybudovanou terasu. Střešní krytina je tvořena imitací šindele v plechovém provedení, to doplňuje lokální tradici v používání materiálů na zbytku objektu. V přízemí stodoly je umístěn společenský prostor s komfortní kuchyní a toaletou. V podkroví je spaní až pro 8 lidí. V interiéru je použita cihelná dlažba kladená do stromečku a palubkové obklady v přírodním provedení.
Stav před proměnou:
Foto: archiv redakce
Foto: archiv redakce
Foto: archiv redakce
Foto: archiv redakce
