-5fdb7b0a10a79_630x420.jpg "Většina konstrukcí roubené chalupy musela být z technických důvodů nahrazena, přesto je řešena tradičněji než zachovalejší stodola")
Rekonstrukce venkovské usedlosti nesoucí poetický název Dva domy, srnky a stromy, jejíž autorkou je architektka Lenka Míková, uchvacuje milovníky architektury u nás i daleko za hranicemi.
Architektka dokonce získala nominaci na cenu Stavba roku od serveru Archdaily, který měsíčně navštěvují miliony obdivovatelů architektury z celého světa. Zaujala také legendární divova Domus, Designboom, Archiecho, Gessato a mnoho dalších. Když se na projekt podíváme zblízka, ani tak velký úspěch nás nemůže překvapit, přestože je na místní poměry nečekaný.
Foto: Boysplaynice
Investoři oslovili architektku na základě dobrých zkušeností z předchozí spolupráce. Nejprve spolu řešili kanceláře a později také rekonstrukci bytu v Praze. Už za pár měsíců se ozvali s tím, že jim „ta stavební akce s bytem asi nestačila“. Koupili totiž usedlost v jižních Čechách zahrnující dřevěnou chalupu a kamennou stodolu, kterou od začátku zamýšleli využívat jako rekreační bydlení. Uchvátila je především klidná atmosféra místa téměř na samotě a samozřejmě také charakter stavby, která se půdorysně objevuje už na starých mapách z roku 1750. Zeptali jsme se Ing. arch. Lenky Míkové, jaká byla cesta od rozpadající se chalupy ke komfortnímu stavení, které respektuje minulost, ale počítá s budoucností.
Foto: Boysplaynice
Jaký byl stav usedlosti ve chvíli, kdy jste byla oslovena?
Celá usedlost byla v dost zoufalém stavu, už dlouho ji nikdo neobýval a byly tam i dodatečné stavební úpravy, které s původní stavbou vůbec neladily. Na první pohled vypadalo stavení spíš jako ruina, kterou pak i několik odborníků doporučovalo majiteli rovnou zbourat.
Foto: Boysplaynice
Jemu však hodně záleželo na tom, pokusit se z původní stavby a hlavně jejího tradičního ducha co nejvíc zachovat. To samozřejmě ve výsledku znamenalo celkově komplikovanější proces, než kdyby se stavělo úplně nanovo. Já si ho ale za tento postoj cením, právě i díky němu je totiž výsledek takový, jaký je. Stodola byla naštěstí v lepším stavu a dalo se zachovat původní kamenné zdivo, cihlové klenby nad technickou částí i krov, ale taky jsme tomu museli hodně pomoct několika statickými opatřeními.
Jaké byly nároky investorů, co pro ně bylo prioritou?
Především zachovat tradiční ráz lidové stavby, důležitý byl přitom pocit z prostoru a dosažení určité „přirozenosti“ výsledného dojmu. Snažili jsme se vyhnout předesignovaným či jinak zbytečným nebo nepatřičným řešením, tomu docela paradoxně pomohlo i dlouhé trvání celého procesu. Za těch několik let se nám pohled na určité prvky hlavně v interiéru neustále vyvíjel a s odstupem jsme se často shodli na tom, že bude lepší danou věc zrušit nebo alespoň zredukovat. Zejména u chalupy měl investor určité provozní nároky, a hlavně požadavek na tradičnější pojetí, proto jsou tam i nové prvky naschvál spíš integrované nebo prostě jemně zakomponované, aby příliš nevyčnívaly, i když přiznáváme, že jsou nové (například schodiště, zádveří a vložené patro nebo tmavá vestavba s koupelnou). Každý prvek jsme proto pečlivě zvažovali, důležité bylo z čeho a jak má být vyrobený.
Foto: Boysplaynice
Citlivá práce s materiály je pro tuto realizaci charakteristická...
Hodně jsme využívali staré tradiční postupy. Například hrubé hliněné omítky, ručně tesané trámy roubení a krovu a tradiční provedení detailů spojů nebo ošetření dřevěných povrchů dveří i oken. U stodoly jsem měla více prostoru pro nové zásahy, dominantou hlavního otevřeného prostoru se tak stala tmavá „věž“, kterou jsme původně přirovnávali ke komínu, a stěna před ní, vymezující schodiště z pohledového betonu, v němž je otisknutá textura prken bednění, čímž se propojuje s dřevěným obkladem vestavby a podbitím krovu.
Foto: Boysplaynice
Beton je také na podlaze, kde pomyslně odkazuje k udusané hlíně, která tu bývala kdysi. Odvážnějším prvkem je velké nové okno v hlavním štítu stodoly, které ale má své opodstatnění – odkrývá výhled přímo na krásné staré stromy před ním. Jde o jediný výraznější zásah do původního vzhledu staveb, naším záměrem bylo zachovat tradiční podobu domů zvenku a nenarušit ani jejich harmonické zasazení v mírném svahu. Teprve uvnitř čeká tak trochu překvapení...
Z čeho jste ve svém řešení vycházela, co bylo jeho hlavním motivem?
Byl to právě ten přístup k rekonstrukci. Od začátku jsme zároveň měli jasný koncept návrhu, který přetrval, přestože se různé detaily a konkrétní řešení s časem ještě vyvíjely, jak už jsem zmiňovala. Každý dům je pojat trochu jinak, ale v obou je hlavní prostor otevřený až do krovu a v něm je podtržen původní charakteristický prvek stavby. V chalupě je to černá kuchyň a ve stodole průhled skrze vrata. Do toho vstupuje přidaná vestavba s hygienickým zázemím v podobě „černé věže“ a u ní vždy schodiště do patra s ložnicemi.
Foto: Boysplaynice
Přes veškerou snahu o zachování musela být chalupa kvůli špatnému stavu téměř celá zbourána. Jak se vám podařilo při její obnově zachovat dojem autenticity a nesklouznout k banální nápodobě?
Šlo nám hlavně o celkové vyznění a přirozenost než o přesné napodobení. Myslím, že nemá smysl imitovat původní podobu jen kvůli vzhledu, my jsme spíš „imitovali“ způsob, jak byly stavební prvky dříve vyráběné – a tak i nové takto vyrobené nesou podobný charakter.
Foto: Boysplaynice
***
ARCHITEKTKA
Ing. arch. Lenka Míková
www.lenkamikova.com
- Jádrem její tvorby je architektura menšího měřítka, převážně rekonstrukce a interiéry pro rezidenční i komerční projekty. V každém návrhu se snaží hledat rovnováhu mezi funkčností a pocitem, jednoduchostí a určitým charakterem. Svůj přístup často přirovnává k očišťování, aby tak skrz prostor, materiály a světlo mohla vyznít přirozená krása.
- Architekturu studovala v Praze na ČVUT a během roční stáže v Paříži, kam se po dokončení studií vrátila pracovat.
- Profesní zkušenosti sbírala při praxi v několika ateliérech v Praze i zahraničí a potom několik let v rámci ateliéru Edit! architekti, který ještě se třemi kolegy spoluzakládala. Od roku 2014 vede vlastní architektonické studio.
