Suché období trápí nejednoho zahradníka, ale existuje řešení v podobě zahradního jezírka, které pomůže zahradě, rostlinám i živočichům přečkat nejhorší horka.
1. Plánování
Než se pustíte do kopání jezírka, bude dobré si vše důkladně promyslet a připravit. Nejprve si vytyčíte polohu a obrys jezírka, nejlépe pomocí provázku, hadice nebo písku. Při plánování současně navrhněte různé zóny jezírka podle hloubky. Břehová zóna vytváří přechod mezi jezírkem a zahradou, tato část může být občas zaplavena vodou. Mokrá zóna neboli bažina je do 10–15 cm, je vhodná pro pobřežní rostliny, které nemají rády příliš hluboké umístění.
Foto: archiv redakce
Bahenní zóna je mělká voda od 15–50 cm, tato část je biologicky extrémně důležitá, protože se zde daří nejdůležitějším bahenním a vodním rostlinám. Hloubková zóna je od 60 cm hlouběji, zde přezimují ryby a v zakalené vodě a bezpečí tmy zde žijí drobní živočichové a organismy. Platí zde pravidlo, že čím hlubší jezírko bude, tím spíše zůstane v létě dostatečně chladné, aby se ve vodě udržel dostatek kyslíku a omezil růst řas. Spád mezi zónami by neměl být větší než 30°. Jednotlivé přechody mohou být pozvolné a plynulé.
2. Výkopové práce
Jáma pro jezírko se kope zvenku dovnitř. Celkově hloubka musí být o 20–25 cm hlubší než plánovaná hladina vody. Při kopání se vymodelují jednotlivé hloubkové zóny. Okolo okraje se vytvoří příkop o hloubce 15 cm jako bariéra proti kapilární vzlínavosti. Zvlášť důležité je, aby vnější okraje jezírka ležely přesně v rovině. V případě šikmého okraje se povrch příslušným způsobem upraví. Na jednom vybraném místě se může okraj trochu snížit, aby při velkém dešti mohla voda řízeně odtékat.
Foto: archiv redakce
3. Dno jezírka
Z povrchu odstraňte všechny kameny, zbytky kořenů a jiné špičaté předměty. Dno jámy pokryjte vrstvou písku o síle 10 cm a vyložte netkanou textilií – ta ochrání fólii před poškozením. Na tyto dvě vrstvy rozprostřete rybníčkovou fólii a přetáhněte ji přes koryto jezírka s přesahem asi o 50 cm. Snažte se ji také položit s co nejmenším množstvím skladů, které mohou sloužit jako úkryt malým živočichům. S fólií pracujte nejlépe za teplého počasí, bude poddajnější a lépe přilne k povrchu dna i břehům jezírka.
4. Sázení vegetace
Dno zasypte tenkou vrstvou písku nebo štěrku a opatrně vyhloubeninu zalijte vodou, dokud se nenaplní hloubková zóna, což je 60 cm pod vodní hladinou. V této fázi můžete dno jezírka zkrášlit použitím kořenů, oblázků či jinými dekoracemi. Rostlinné zóny můžete osázet vodními rostlinami. Podle typu zóny využijte koše nebo speciální tašky, které naplníte rostlinami a pomocí zemních háků upevníte pod okraj jezírka. Po vytvoření přírodních okras se může jezírko kompletně naplnit vodou.
Foto: archiv redakce
5. Okraje jezera
Okraj zahradního jezírka je důležité dostatečně zpevnit, aby se zabránilo jeho případnému stržení. K tomu vám skvěle poslouží betonové či kamenné obrubníky, dlažební kostky, silné dřevěné plaňky nebo jiné vhodné bariéry. Zpevněný okraj musí zasahovat hlouběji pod vlastní okraj jezírka, aby voda mohla kontrolovaně přetékat. Každopádně spád odtoku vody z jezírka nesměrujte ke sklepnímu okénku ani na sousedův pozemek, protože v případě silných dešťů může hrozit nebezpečí zaplavení.
Foto: archiv redakce
6. Montáž čerpadla
Instalace rybničního čerpadla v zahradním jezírku je běžná záležitost. Čerpadlo se nesmí stavět přímo na dno, protože by nasáté kaly mohly narušit jeho plynulý provoz, proto ho podložte alespoň cihlou. Pro umístění čerpadla mimo jezírko se používá tzv. čerpací jáma, protože čerpadlo musí být uloženo pod úrovní hladiny vody. Sací a tlaková hadice se zavedou do jezírka a spojí se s čerpadlem. Tento způsob umožňuje i pohodlnou údržbu čerpadla. Přechod hadic do vody můžete zakrýt kameny, aby nic nerušilo vzhled.
Foto: archiv redakce
