Podkrovní mezonetový byt s výhledem na Pražský hrad prošel v rámci rekonstrukce zásadní změnou funkční dispozice. Provedené „prohození pater“ přineslo logické propojení kuchyně, jídelny a obýváku s terasou. O realizaci včetně nadčasového zařízení interiéru se postarala architektka Helena Paz.
Pro koho byla rekonstrukce určena a jak probíhala dispoziční změna?
Zadavatelkou je má kamarádka. Rekonstrukci jsem realizovala pro ni, jejího muže a dvě dospívající děti. Byt má dvě úrovně. V původní dispozici byla hlavní obytná místnost s kuchyňským koutem ve spodní, vstupní úrovni bytu a naproti malá ložnice. Ostatní pokoje byly nahoře a u nich terasa s krásným výhledem. Domluvili jsme se na úplném přehození dispozice – místo původní obytné místnosti jsem navrhla dva dětské pokoje, ložnička zůstala na původním místě naproti pokojům. Ve spodní části bytu je ještě nová koupelna, WC, prostor pro pračku a sušičku, komora pod schody a samozřejmě vstupní prostor bytu. Původní dřevěné schody jsme repasovali a designově upravili. O patro výš se otevřela krásná veliká obytná místnost s kuchyní a francouzskými okny na terasu, která má unikátní výhled na panorama Prahy včetně Pražského hradu. Na této úrovni je ještě komora s kotlem a malá wellness koupelna. Hlavní obytný prostor je nyní sice o patro výš než vstup do bytu, ale výhoda jeho propojení s terasou je zcela zásadní. Ložnice a oba pokoje jsou nyní navíc blízko sebe v dolní, chladnější části bytu.
Foto: Robert Žákovič
Jak jste dospěla k návrhu barevného schématu?
Klienti nejsou extravagantní, neinklinují k výrazné barevnosti. Volila jsem tedy klasickou kombinaci dubového dřeva, bílé, krémově šedé a antracitové barvy. Bílé je nejvíce, podlahy jsou světlé. Protože podkrovní byt má nízké stropy, potřebovala jsem podpořit vzdušnost a prostornost interiéru. Antracitové prvky pak vytvářejí kontrastní kompoziční akcenty – grafiku prostoru. Koupelny jsem prosvětlila jemnou skleněnou mozaikou. Šperkem bytu je kuchyňský ostrůvek z kompaktní desky s výrazným měděným dezénem. Tento materiál se opakuje i v ložnici na desce pracovního/kosmetického stolku, který se „zařezává“ do vestavěné skříně. Materiály a barvy se v různých proporcích opakují ve všech místnostech, byt tak působí jednotně a harmonicky.
Foto: Robert Žákovič
Můžete popsat řešení a zajímavosti jednotlivých místností?
V bytě je navržen nábytek na míru. Materiály, barvami a detaily jsem tak mohla celý byt vyladit do stejné atmosféry klidu a harmonie. Všechny velké úložné prostory (skříně, vysoká část kuchyně) jsou vsazené do nik tak, aby byly „neviditelné“. Místnosti pak nepůsobí zaplněně, můžeme si je užít a vychutnat si solitérní nábytek ve volném prostoru. Nábytek, který jsem chtěla zdůraznit (knihovna, stůl, police a lavice v předsíni, umyvadlové skříňky a horní skříňka kuchyně), je z tmavě mořeného dubu. Knihovna má stojky z bílých desek, které mizí v knihách. Masivní dubové police jakoby levitují na stěně. Specifikem tohoto interiéru je doplňkové použití antracitové barvy. Vytváří kontrastní akcenty v různých částech bytu, čímž vzniká jemný industriální nádech. Zejména původní celodřevěné schodiště získalo repasí a doplněním o antracitové prvky výrazně atraktivnější vzhled. Madlo a schodišťové sokly dělal kovář na míru. Antracitové jsou i tenké sloupky krovu, některá subtilní svítidla a kovové podnoží stolu. Specifickým a výrazným materiálem je kompaktní deska s černým jádrem v dezénu staré mědi, která tvoří ostrůvek a pracovní desku kuchyně. Jedná se o krásný, velmi trvanlivý, vodě odolný a extra tenký materiál, který by měl na kuchyni vydržet „věčně“.
Foto: Robert Žákovič
Najdeme v bytě nějaká neobvyklá řešení, prvky či „vychytávky“?
Hlavní vychytávkou bytu je již zmíněné přehození dispozice a díky tomu přímé propojení kuchyně, jídelny a obýváku s terasou. Obytná místnost má nízkou světlou výšku, takže zde nebylo vhodné používat stropní svítidla. Navrhla jsem proto antracitové lišty s reflektory nad obyvákem a nad kuchyní. Lišty jakoby vycházejí z antracitových sloupků. Takto lze nasvítit různé části místnosti, aniž bychom opticky rozbili nízký strop. Nad stůl a bar jsem umístila dvě designová svítidla Logico od Artemide, která jsou výrazná, ale zároveň jemná a éterická jako obláčky. Aby nebyla spodní chodba plná dveří, vymyslela jsem vstup do koupelny a na WC přes prostor s pračkou a sušičkou. Vznikly tak jediné dveře z chodby do třech prostorů. S kolegyní zahradní architektkou Lenkou Holasovou jsme si vyhrály i s terasou, jejíž dřevěná podlaha a obložení stěn a koryt s rostlinami koresponduje se dřevem v interiéru. Část podlahy je řešena jako zelená střecha. Vznikl tak relaxační prostor plný zeleně, který rozšiřuje opticky i fakticky hlavní obytnou místnost. Z té můžeme vnímat terasovou zeleň za okny a v druhém plánu celé město pod námi.
Foto: Robert Žákovič
Architektka
Ing. arch. Helena Paz
absolventka Fakulty architektury ČVUT v Praze
stipendijní pobyt na Národní technické univerzitě v Aténách
pracovala v několika architektonických studiích v Praze a Mexico City
autorizace v oboru pozemní stavby
ČKA 03 219
práce na vlastních projektech – architektura, interiéry, design
lektorka kursů školy designu interiérů IDK
Foto: redakce