U moderátorky Evy Borské jsme při focení strávili několik velmi příjemných hodin a z vkusně zařízeného domu se nám ani nechtělo pryč. Děkujeme za upřímnou zpověď a ochotu, podělit se o zkušenosti se zařizováním.
Evo, co právě děláte?
Na FTV Prima natáčím Receptář prima nápadů, kde mám vlastní rubriku Domov. Nedávno jsem k tomu dostala ještě zajímavou nabídku, vytvořit si on line pořad, který se jmenuje Tajemství domova a najdete ho na primadoma.tv. Tematicky vycházíme z Receptáře, ale jde o rozšířenější formu, kde se také vaří, peče, atd. Receptář je hodně inspirativní a Tajemství je hodně návodné. Všechno se to točí kolem domova, bylinek, zdravého životního stylu, návratu k tradicím k řemeslu. Také jsem se vrátila ke své velké zálibě v muzice a už dva roky zpívám v kapele Patrola Šlapeto. Kromě muziky mě na tom baví i to, že oprašujeme tradici, ať už v podobě dobových kostýmů či české písničky.
Foto: Lukáš Hausenblas
Vkládáte do natáčených pořadů i vlastní invenci?
Určitě. Je kolem nás mnoho šikovných lidí, kteří mi třeba vnuknou nápad, nebo mě něco naučí a já to pak posílám dál. Hodně mě inspiruje i okolí a baví mě, když v rámci Receptáře navštěvujeme lidi, kteří rozumí svému oboru. Jsem takový nadchávací typ, nadchnu se pro kde co a nejradši bych hned všechno pěstovala, chovala, vyráběla… Tak jsem ráda, že aspoň okrajově nasaju něco, co bych za normálních okolností v životě vůbec nepotkala. Podobně obohacující to pro mě bylo, když jsem dělala ve zpravodajství, to také člověk potkával lidi napříč obory, vyslechl si zajímavé osudy. Bylo to lepší, než vysoká škola.
Když při natáčení něco vyrobíte, najdeme to i u vás v interiéru?
Ano. Tady třeba mám vlastnoručně vyrobený košík, který jsem pletla s košíkářem Petrem z Mělníka. Na poličce mám vystavené obrazy z včelích pláství, jež vlastně vyráběly včelky. Jsou z dílu, kdy jsme v Receptáři řešili chování včelstev ve městě. Výtvor Receptáže je i tady ten velikonoční věnec na stole.
Foto: Lukáš Hausenblas
Zajímáte se o design?
Jsem ženská, takže mě bytový design velmi baví a invenci se snažím promítnout i tady v interiéru. Ale zajímám se také o módní trendy a kosmetiku. Kosmetikou myslím hlavně tu přírodní, což mi zase hraje s Tajemstvím domova, kde přírodní kosmetiku vyrábíme.
Jak došlo k rozhodnutí, že si pořídíte dům?
Když jsme před 6 lety daly s Jirkou dohromady svoje životy, bylo nutné vymyslet, kde budeme společně bydlet. A protože já jsem holka z paneláku na Proseku, rodinu mám na Praze 9 a děti tam chodily i do školy, hledali jsme něco tímto směrem. Lokalitou se mi manžel snažit vyhovět a společně jsme si vysnili dům se za zahradou. Tenhle dům je možná trošku předimenzovaný, ale manžel ho bral jako investici a kdo ví, kolik nás tu jednou bude bydlet…
Foto: Lukáš Hausenblas
Našli jsme si dva stavební pozemky, které jsme spojili a vznikla tak jedna poměrně velká parcela. Zahrada je zatím ve fázi příprav, ale moc se těšíme na to, až ji jednou propojíme s okolní přírodou, budeme tady mít jezírko pro kachny, které se tady zabydlely na velké kaluži a chtěli bychom jednou i včely. Prostě chceme takovou zahradu, která bude trošku divoká, plná bylinek, květin a bude zázemím pro nás i místní faunu.
Tak velký projekt si nejspíš vyžádal schopného architekta, s kým jste spolupracovali?
Všechno tady je velká zásluha architektky Anety Stružkové. Požadavky na ni byly navrhnout dům, který by se hodil do této lokality. Co se týká interiéru, chtěli jsme do domu dostat co nejvíc přírodních materiálů a světla. Proto tolik kamene a dřeva a prosklené velké plochy. Dále architektka vycházela z toho, že máme rádi věci, které mají své příběhy, nebo nesou životní příběhy těch, kdo je vyrobili. A když to jen trošku půjde, tak aby zařizovací předměty odrážely i nějakou tradici.
Foto: Lukáš Hausenblas
Mám ráda, když znám cestu k produktu. Tento požadavek vyšel z mé současné profese moderátorky Receptáře i z bývalé, kdy jsem jako reportérka navštěvovala různé dílny, továrny a malovýroby, kde jsem se setkávala s fortelem a poctivým českým řemeslem. Tohle opravdu moc obdivuji. Také musím zmínit známou českou fotografku Annu Mrázek Kovačič, která nám pomáhala s výběrem dekorací, doplňků i s nábytkem. Anna nám třeba vybrala sedačku do obýváku. Fíglem je, že takovýhle „boban“ který „sedí“ uprostřed tuto opravdu velkou místnost dokáže zútulnit.
Dominantním prvkem je v domě úchvatná kamenná stěna, jak vznikl tento nápad?
V jednom interiéru jsme s manželem viděli nádhernou onyxovou stěnu, která byla ještě prosvícená. Nějakým procesem jsme pak přišli k tomu, že to nebude onyx, ale žula, kterou jsme objevili v Kamenictví Jež.
Foto: Lukáš Hausenblas
Když jsem ten kámen viděla, tak jsem vůbec nechápala, že může příroda něco tak nádherného vytvořit a okamžitě se do ní zamilovala. V kamenictví jsme pak ještě vymysleli další možnosti, jak žulu dále v domě využít. Světlá žula je použitá i na podlaze v celém přízemí. V rámci provozu domu s přímým vstupem na zahradu je to s ohledem na údržbu a životnost velmi praktické. Pocitový chlad kamene řeší podlahové vytápění. Mimochodem žula na podlaze je dovezená z Itálie a jmenuje se Tádž Mahal, což je nám sympatické, protože rádi cestujeme a milujeme orientální věci.
Podle jakého klíče jste vybírali nábytek?
Téměř vše v domě je vyráběné na míru. Nechtěli jsme ale, aby každý kus nábytku dělal někdo jiný, protože by koordinace prací byla asi hodně náročná. Hledali jsme tedy někoho, kdo by se projektu ujal jako celku a hlavně, aby si s námi sedl lidsky a abychom byli naladěni na podobnou vlnu. Po dlouhém pátrání jsme takového člověka našli a byl jím pan Tomáš Fencl (www.truhlarstvifencl.cz), který si to vzal opravdu za své a dal do toho i srdíčko. Podle návrhu architektky vyrobil kuchyň, nábytek do obýváku, do ložnice, koupelen, dětských pokojíčků a předsíně.
Foto: Lukáš Hausenblas
Mohly děti zasahovat do toho, jak budou vypadat jejich pokojíčky?
Děti byly už ve věku, kdy si řekly, co by v pokojíku chtěly mít. Monča si přála třeba nebesa… Hlavně jsme ale dbali na to, aby byly pokojíčky trošku nadčasové a nemuseli jsme je za pár let předělávat. U každého pokojíčku mají děti ještě šatnu a koupelnu, což není kvůli tomu, že bychom je tak rozmazlovali, ale přišlo nám to dobré s ohledem na soukromí, které budou mít, až si třeba jednou domů přivedou partnery.
Foto: Lukáš Hausenblas
Kuchyň je pojatá opravdu velkoryse, je to proto, že ráda vaříte?
Přiznám se, že nevařím moc ráda, raději peču. Nemám ráda takové to denní rutinní vaření, ale baví mě experimentovat a zkoušet různé recepty, třeba i tradiční. Ale měla jsem to štěstí, že jsem potkala muže, který je kuchař, takže v kuchyni vypomůže.
Foto: Lukáš Hausenblas
Ovšem je to chlap, takže připravuje hlavně steaky a vše kolem masa. Máme to rozdělené, Jiří připravuje steaky a já jsem přes polévky, omáčky a českou klasiku. Jinak, co se týká kuchyně, je opravdu velká, a to protože to prostor dovolil. Moc dobře se tady pracuje a nutné vaření mně zpříjemňuje výhled do zahrady.
Koupelna v ložnici je také dost netradičním řešením. Kde jste se inspirovali?
Tento nápad jsme si přivezli z cest, kde jsme v nějakém hotelu měli vanu přímo v pokoji. Moc se nám to líbilo a přáli jsme si to tak mít. Sice jsme vanu museli do patra stěhovat oknem a jeřábem, ale vyplatilo se.
Foto: Lukáš Hausenblas
Pojďme aspoň krátce k některým věcem, které mají příběhy.
Jsou to třeba obrazy od Lucie Gelemové, s níž jsem se seznámila. Zaujala mě nejen její životní příběh ale i tvorba, a tak jsem ji požádala, aby mi namalovala obraz, který bych dala manželovi Jiřímu k narozeninám. Obraz měl nás oba nějakým způsobem symbolizovat. No a nakonec z toho „vylezl“ můj portrét, u kterého je ale i labuť jako symbol věrné lásky. Labuť mám i vytetovanou na zápěstí. Aby to bylo stylové, obraz předal Jiřímu Felix Slováček, který je Luciiným přítelem.
Foto: Lukáš Hausenblas
Další příběh se váže k soškám sedmi mnichů. S mužem jsme se brali v Thajsku a díky kamarádům to byl opravdu tradiční obřad, jak má být. Žádná turistická atrakce. No, a tuhle událost nám připomínají tyto sošky, k nimž se váže legenda, že každý z nich reprezentuje jeden den v týdnu. V těch nádobách vám nesou každý den štěstí…
Má váš dům i nějaké technické a ekologické vymoženosti?
Ano má. Patří do kategorie „chytré domácnosti“, která využívá systému Loxone. Skvělou věcí jsou třeba automaticky řízené venkovní žaluzie, které se zatahují podle intenzity světla. Bez toho bychom se tu neobešli. Dům je hodně prosklený a v létě je tady na slunci třeba až 50 °C. Máme tu také rekuperaci. Podlahové vytápění a stropní chlazení, které v létě chladí a v zimě topí. Zdrojem je tepelné čerpadlo země-voda, které, jak už název napovídá, využívá energii ze země pro vytápění i chlazení celého objektu. Vybrali jsme si lety prověřený švýcarský systém od firmy Altner. Všechny tyto systémy kladou důraz na komfort, spotřebu a ekologii. Pro snížení nákladů jsme využili také fotovoltaiku. Kamerový systém hlídá dům a okolí.
Foto: Lukáš Hausenblas
Jaké zvelebování vás ještě v domě a kolem domu čeká?
Potřebujeme pořídit židle k jídelnímu stolu, chybí nám ještě některá svítidla a na své ideální místo čeká spousta suvenýrů, které si vozíme z cest. Velkým projektem, který před námi stojí je zahrada.
***
Eva Borská
- Na TV Prima v pořadu Receptář Prima nápadů moderuje rubriku Domov
- Modereuje svůj on line pořad Tajemství domova
- Zpívá v kapele Patrola Šlapeto
